Soluňáci

Po obědě jsme měli další přednášku:Za...žil byl jeden čínslý mládenec,a prtože už doma moc neměli,vydal se s pytlíkem rýže do světa.Celou cestu ujídal a pak potkal kouzelného čínského stařečka.Ten ho prosí,aby mu dal něco k jídlu.Tak si mládenec říká,že si musí nechat ještě dost a tak mu dal malou hrstičku.Stařeček mu pravil, že se mu to mnohokrát vrátí.Mládenec se vrátil domů.Tam vytáhl pytlík rýže a zjistil,že tolik co dal dědečkovi,je zlaté.Chytil se za hlavu a říká:Že já nedal všechno.Tato věta,že Bohu máme dat vše,mě celkem zaujala.Každý by se z tohoto příběhu měl poučit.Potom jsme opět rozjímali a šli jsme na mši svatou.Po mši byla večeře a překvapivě další přednáška(výklad desatera):O prvním a druhém přikázání si toho moc nepamatuji,jen to,co je v kancionálu.Ke třetímu:Nemáme v neděli dělat zbytečné práce(které můžeme udělat někdy jindy)a také nám o.Marek vyprávěl příběh o manželech,kteří se rozhodli,že budou stavět dům,ale v neděli se dělat nebude.Nakonec to dobře dopadlo.a samozřejmě sem patří chodění a zbožné prožití mše svaté.Ke čtvrtému:Poslouchat rodiče  modlit se zaně.K pátému patří vražda,rvačka,hádka,narážky...K šestému a devátému:Sex je sám o sobě dobrá věc vrcholu manželství,hřích je právě nemanželský sex,hrátky s vlastním tělem,zelíkání na místech,na kterých by se nemělo,dívání se na neslušné obrázky a videa...Na toto přikázání  ana následující ďábel nejvíce svádí.Sedmé a desáté:Loupež(i něčeho malého)nevracení půjčených věcí...A osmé:Lež,křivé svědectví,nadávky...No a pak po modlení a rozjímání jsme si popřáli dobrou noc.

  V sobotu jsme začali r.chválami,snídaní a potom byl opět promluva z které si pamatuji předvším,že Bůh dobrá předsevzetí prověřuje.Pak byla sv. zpověď.Po zpovědi jsme se Lukáš,o. František a já vydali ven na mušle(návrh Lukášův,netušili jsme,že má být vychřice).Zprvu nebylo nic znát,ale když jsme došli k řece,vítr velmi zesílil a začalo lít jak z konve.Na druhém břehu řeky padaly stromi,lítali větve.Nekonec jsme se kvůli něčemu co nebudu rozepisovat(je to dlouhé),vydali zpět na faru.Vítr trhal i se mnou a to je s mou váhou už co říct.Až jsme došli k Prosiměřicím,vítr i déšť ustal(po modlitbě soluňáků na faře což jsme též netušili) a u kostela bylo celkem dost popadané křidlice a jedno okénko také slétlo ze střechy.Přišli jsme o motlidbu,ale přednášku jsme ztihli:Na této přednášce nám o.M. vyprávěl o Ježíši a že kdysi,když byl ještě v Hostěradicích,chodila křeťany pozorovat jedna holka,tak se za ni modlili a brali ji na různé akce.Nakonec jednou řekla:Ateismus je dobrá věc,ale v(teď nevím v čem)nepomůže.A řekla že je teda věřící.Potom příběh,který prožil J.M. Vianey:V jedné farnosti umřel jedné mladé ženě rodič.A on pro ni šel na tancovačku(-v půstu a on byl zásadně proti tomuto veselí v půstu).Lidé si říkali,co se děje,přestali tancovat a někdo řekl:Kněz si přišl na svou milenku.A tančili dál.Nějakou dobu si na to nikdo nevzpoměl,ale když se té ženě narodilo dítě,a ona nebyla vdaná,všicjni si ukázali na tohoto kněze,chtěli aby něco řekl,ale on mlčel.Když to tam už vřelo moc,požádal biskupa o přeřazení,ten svolil pod podmínkou,že než odejde,budou tam lidové misie.Tak tam Přišli ještě nějací řeholníci a při těchto lidovích misiích umíral jeden muž,protože ho kopl kůň.Vyzpovídal se a nakonec i před starostou a několika dalšími přiznal,že to dítě je jeho,a že se z toho už zpovídal Vianey.Celá farnost se mu potom omluvila.A zbytek zase příště.